Z historie ZUŠ
V říjnu 1948 vznikla při Kulturním družstvu v Jeseníku první veřejná instituce poskytující hudební vzdělání. U zrodu hudebního učiliště, jehož prvním sídlem byla budova Lidového domu /dnešní Divadlo P.Bezruče/, stál Rudolf Botur spolu s několika dalšími kolegy. V roce 1949 dochází k přeměně hudebního učiliště na Městský hudební ústav /ředitel Dalibor Doubek/. V lednu roku 1950 byla ústavu přidělena dnešní budova školy. V roce 1952 dochází k přejmenování na Hudební školu /ředitel František Hrubý/. Po krátké a nezbytné stabilizaci připadl škole, umístěné tehdy v okresním městě, nelehký úkol – obhospodařovat úsek hudebního vzdělání v celé oblasti Jesenicka.
Vznikají první pobočky školy a hudební kurzy. V letech 1957-1962 byla ředitelkou školy Františka Bezůšková. Na kmenové škole vzniká oddělení dechových nástrojů, počet žáků se pohybuje od 200 do 300. Od 1.září 1961 se Hudební škola mění na Lidovou školu umění se čtyřmi uměleckovýchovnými obory – hudebním, tanečním, výtvarným a literárně-dramatickým. Od roku 1962 až do roku 1985 je ředitelem pan Alois Složil. V únoru 1963 byl zřízen taneční obor, v září 1964 výtvarný obor a v září 1967 literárně-dramatický obor. Neustále dochází k nutným opravám a rekonstrukcím budovy. Od září 1970 se začíná zvyšovat počet veřejných vystoupení, počet absolventů se každoročně pohybuje kolem 60.
V únoru 1971 se datuje vznik Dechového orchestru mladých pod vedením zástupce ředitele Vladimíra Vraňovského. Od počátku školního roku 1975/76 je pokusně zavedena výuka dětí předškolního věku v oborech hudebním, tanečním a výtvarném. V roce 1978 se uskutečnil I.ročník soutěže pro klavírní dua. Tato celostátně významná akce byla věnována památce 150.výročí úmrtí Franze Schuberta. Soutěž se koná dodnes v mezinárodním obsazení. V září 1984 vzniká ze smyčcového souboru Smyčcový orchestr pod vedením Zdeňky Krpelíkové. Ředitelskou štafetu přebírá v roce 1985 Hana Zápecová. Dalším ředitelem se v roce 1990 stává Vladimír Vraňovský, kterému se podařilo uvést v život Varhanní festival v Jeseníku a tak realizovat další z velkých snů A. Složila.
Lidová škola umění se mění na Základní uměleckou školu Jeseník. Od roku 1994 má ZUŠ Jeseník 3 obory /taneční obor přechází do soukromého sektoru/. Od 1.1.1995 je škola v právní subjektivitě se zřizovatelem Městem Jeseník. V roce 1997 se ředitelkou stává Zdeňka Krpelíková.
„S hrdostí vzpomínáme na jména výborných kantorů, často bývalých absolventů naší školy, kteří rozšiřovali slávu svého rodného kraje. Současně s radostí vzpomínáme na všechny ty tisíce žáků, absolventů školy, kteří díky zanícené pedagogické práci svých učitelů získali nejen hluboké estetické poznání, ale i niternou touhu po trvalém sepětí s hudbou nebo s jiným druhem umění. Mnozí z nich, ti nejtalentovanější a nejpilnější, si dokonce tento obor vybrali jako své povolání a po čase se vrátili, aby pracovali jako profesionálové při výchově žáků, při rozvíjení hudebnosti jesenického regionu nebo při organizaci volnočasových aktivit mladých lidí.
Stalo se již samozřejmostí vidět výsledky snažení dětí a mládeže
na různých vystoupeních, koncertech, soutěžních přehlídkách a
festivalech. Už několik generací dětí přichází do výtvarného a
literárně-dramatického oboru, aby podle svých možností vyjádřily na
vystoupeních a výstavách svůj názor na svět. Komorní tělesa, soubory,
orchestry, divadelní skupiny a výstavy reprezentují školu, ale i
Jesenicko v různých oblastech, nechybí reprezentace snad ve všech
evropských zemích a v dalších zemích světa. Všem pedagogům za tuto
náročnou a obětavou práci patří velký dík a uznání.“
Zdeňka Krpelíková, ředitelka ZUŠ
/výtah z almanachu k 50.výročí založení ZUŠ Jeseník – 1998/
Verze pro tisk